Jsem učitel… A opět dobrovolně. Ono se říká: „Nevstoupíš dvakrát do krevního řečiště“, ale ne vždy to platí a kruh se uzavře. V případě mé maličkosti dvojnásob. Mám rád historii, zeměpis, mapy, cestování a všechno, co má nějaký příběh. A taky metal. Hodně metalu. Takže pokud někdy uslyšíte ze sborovny podezřelý hluk, nemusí jít nutně o porouchaný školní rozhlas. Nebo prostě jen nacvičuji nové pokřiky na podporu nejlepšího fotbalového klubu v Evropě, věhlasného FC Baník Ostrava.

Co se týče samotného stylu výuky na ZŠ Pianeta, je pro mě velkou výzvou. Baví mě především okamžik, kdy dětem něco „docvakne“.

Ve volném čase rád cestuji, objevuji nová místa a hledám příběhy, které se ukrývají pod povrchem zdánlivě obyčejných věcí. Mám rád sport, především fotbal, ale rád si zafuním i do beskydských kopců. A poslouchám metal, jak jsem zmiňoval. Zatímco někdo dobíjí baterky u moře, já dokážu relaxovat u dvou kytar, blastbeatů a zpěváka, který zní, jako kdyby právě spolkl motorovou pilu. Zbytek volného času už nechávám na mistrech pera, jakými jsou Stephen King, Howard Phillips Lovecraft ("That is not dead which can eternal lie, And with strange aeons even death may die."), Clive Barker a mnoho dalších. A nesmím zapomenout na tvorbu domácího „šílence“ Františka Kotlety.

Takže vážení, jdeme na to! „Když už má být pondělí, ať je aspoň pořádně hlasité.“